Už jsem tady byl kdysi s Monym, ale tenkrát jsme dostatečně neprostudovali průvodce. Vrchol tenkrát padnul taky, ale poslední dvě dýlky byly velkej boj a patrně prvovýstup.
Tentokrát víme kudy (máme topo cesty). Cestu pod nástup známe, první čtyři dělky taky. Lezení je jednoduché, v cestě i na štandech jsou borháky. Občas něco málo dojistíme. Ve třetí délce předbíháme dva Italy. Melou něco jako "komplikacione", tak říkám OK a valíme vedle nich vlastní cestou po vlastním jištění.
V páté délce tentokrát už bez váhání jdeme šluchtou pod vklíněnej kamen, traverz a vzhůru k vrcholu. Svačinka a sestup normálkou zpátky k autu na passo Falzarego. |
1
2
3
4
5
