Na Hohberghorn jsme vylezli při přelezu hřebene Nadelgrat, který začíná na Nadelhornu, pokračuje na Stecknadelhorn, Hohberghorn a končí na Dirruhornu.
Z vrcholu Nadelhornu lehce po hřebínku a přes skalky na vrchol Stecknadelhornu a pak mírně obtížněji po místy nesoudržných skalkách a čerstvém sněhu do sedla Hohbergjoch. Pak po lehkém hřebínku vystupujeme na vrchol Hohberghornu. Počasí se kazí a tak místo pokračování hřebenovky na Dirruhorn volíme sestup. Bohužel jediná možnost jak sestoupit byla severovýchodní stěnou Hohberghornu. Sklon je slušnej, mlha taky, podklad nic moc.
Když slezeme na ledovec, volíme nejmenší zlo a jdeme víceméně po vrstevnici k sedlu Windjoch. Boříme se místy i 30 cm do nového sněhu. Podcházíme obrovské seraky a obcházíme velké a hluboké trhliny ledovce Ried. Tuto cestu rozhodně nedoporučujeme. Ze sedla na chatu už je to procházka a z chaty do údolí nekonečná procházka.
Dirruhorn na nás tady bude muset počkat do příště :-) |